Zda se naší justici
skutečně podařilo přesvědčit společnost a její občany, že tady žádná justiční mafie nebyla a není, zůstává nadále podstatnou otázkou ve společnosti. Soud může rozhodnout, jak uzná, ale to neznamená, že jeho rozhodnutí budou občané považovat za oprávněné a spravedlivé.
Po tom, co všechno se občané
dozvěděli o jednání a kontaktech zainteresovaných účastníků sporu, při jednání v kauze senátora a bývalého místopředsedy vlády Jiřího Čunka, nebo o zasahování exministra Pavla Němce v případu propuštění člena katarské královské rodiny týkajícího se sexuálního zneužívání dívek, lze pochybovat, že občané budou považovat rozhodnutí o neexistenci vlivu politiků a justiční mafie, za odpovídající skutečným událostem.
Je nezbytně potřebné
zásadně změnit kolizní situaci mezi rozhodování státního zástupce a rozhodováním nezávislého soudce. Je obtížné nadále akceptovat situaci, aby státní zástupce, který řídí a dozoruje vyšetřování policie, měl možnost zastavit řízení ještě před jeho předáním soudu. V tomto případě rozhodující pravomoc o zastavení řízení, nebo o jeho převzetí k soudnímu řízení, by měl mít nezávislý soudce! Totéž v případě odvolání, proti rozhodnutí nadřízeného vyššího státního zástupce. Nelze stavět pozici státního zástupce nad pozici, nebo na roveň nezávislého soudce.
Pražský vrchní soud,
s konečnou platností rozhodl proti opakovanému rozhodnutí soudce Vojtěcha Cepla mladšího u Krajského soudu v Praze, který svým rozhodnutím ve věci justiční mafie, při prvém i následném projednávání žaloby, si získal velmi pozitivní a uznávané renomé v celé společnosti.
Po konečném rozhodnutí,
soudkyně Vrchního soudu v Praze Romany Vostrejšové, se musí bývalá vrchní žalobkyně Marie Benešová omluvit Renátě Vesecké, Pavlu Němcovi a spol., za svoje vyjádření o justiční mafii. Zda se jednalo o nepodložené expresivní vyjádření, či reálné hodnocení situace v české justici,
si každý občan již udělal obrázek sám!