Papežský zástupce arcibiskup Duka to trochu popletl

                Přirovnávat billboard ČSSD k nacistické a komunistické propagandě je přímo „Božsky“, ujeté. Nikoliv politici ČSSD, ale římskokatolická církev má ke komunistické propagandě mnohem blíž. Komunisté slibovali zázračný komunismus, kdy nebudou peníze a každý si bude moci vzít cokoliv dle své potřeby. Papeženci katolické církve už po staletí slibují „Božský ráj na zemi“, což je v podstatě úplně totéž.

               Myšlenky přednášené

               komunistickými papaláši na jejich shromážděních a bludy kázané papeženci na jejich pozlacených divadelních mších, mají obdobný účel. Zpracovat a ovlivnit co největší počet občanů, aby věřili jejich nesmyslům. Rozdíl je pouze v tom, že komunisté chtěli lidi k svému budoucímu komunismu vychovávat, ale katoličtí papeženci sází přímo na nesmyslné Božské bludy, modlení a vzývání neexistujícího Boha, kterého nikdo nikdy neuvidí a tak milí věřící, žádný "Božský ráj na zemi", tady nikdy nebude. Arcibiskup Duka tvrdí, že je u nás už přes milión věřících, tedy už obdobný počet, jako komunistů před rokem 1989, ale to znamená, že přichází čas s tím klerikalismem římskokatolické církve skončit, obdobně, jako s totalitou.

               Komunističtí papaláši

               mají na svědomí zejména zločiny a útisk, který ve své revoluční zaslepenosti předváděli zejména v 50 – letech. Papeženci mají na svědomí staleté vraždění, upalování, útisk, okrádání a v neposlední řadě i papežskou kolaboraci s německým nacismem v době Druhé světové války. Možná se i římskokatolická církev za svoji chamtivost a historické zločiny dočká, že bude rovněž prohlášena za zločineckou organizaci.

               Nelze se divit,

               že v poválečné době Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé v návaznosti na I. pozemkovou reformu z let 1919-1920 se rozhodlo přijmout zákon 142/1947 Sb. ze dne 11. července roku 1947, který odjímal držitelům pozemkové vlastnictví nad 50 ha s náhradou. Stejné Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé v navazujícím zákoně 46/1948 Sb. ze dne 3.března 1948 snížilo církvím možnost držení pozemkového vlastnictví do 30 ha. Oba tyto zákony podepsal president Československé republiky Dr. Edvard Beneš a pokud platí kontinuita našeho právního řádu, nemůže církev vyhrožovat České republice soudními spory.

               Nezbývá, než se ptát,

               jak si chamtivá církev může dnes dělat nárok na pozemkové vlastnictví ve výši 261 tis. hektarů? Jak může církev tvrdit v rozporu s platným poválečnými zákony, že ji komunisté ukradli majetek, když komunisté neměli v poválečném Ústavodárném Národním shromáždění republiky Československé zdaleka většinu a naopak právě církve v čele s římskokatolickou církví se s komunistickým režimem dohodly na vyrovnání formou omezeného placení činnosti církví a církevních hodnostářů. Ještě dnes římskokatolická církev drží v tajnosti dokumenty o dohodách a spolupráci svých církevních hodnostářů s KSČ a STB. Těžko někdo bude věřit papežencům, že by KSČ hradila činnost církví a církevních hodnostářů pouze ze soudružských solidárních důvodů.

                Římskokatolická církev

                pod rouškou pomoci „Bližnímu svému“, se plazí a roztahuje v dosud politicky dezorientované společností. Vyzdvihuje svoje přínosy v průběhu historie pro vývoj společnosti, zneužívá přirozené úcty lidí k historii a zapomíná, že byla přítomna v těch nejhorších válkách, které lidstvo postihly. Žehnala zabijákům, stejně, jako jejich obětem. Snaží se vstupovat do politiky a ovliňovat vývoj společnosti. Leze všude, kde získá prostor. Do armády,  do zdravotnictví, do školství a své divadelní mše se snaží předvádět na všech občanských oslavách, včetně státních výročí a občanských událostí. Novým vrcholem byla mše pro „Sokolský slet“. Jenže ti naši sokolové nezklamali a zahráli těm papežencům obávaný husitský chorál „ Kdož jsú boží bojovníci“, na závěr svého veřejného vystoupení v Praze. Dík sokolové!

                 Vypadá to,

                 jako by papežská církev chtěla naší rozkradenou i zuboženou společnost po 22 – letech přihlouplé kapitalizace ekonomiky a hospodářství, pomocí církevních restitucí ještě více zadlužit a upevnit svůj politický i mocenský vliv. Pokud bude společnost pokračovat současným směrem pod církevní pařát, tak se z nás stanou ubožáci, jejichž děti se budou na školách povinně učit náboženství a kteří se budou muset povinně modlit v pozlacených církevních chrámech s přecpanými církevními hodnostáři každou neděli, jako za starých časů našich předků. Premiér Nečas si po schválení svého návrhu na vyrovnání s církvemi v poslanecké sněmovně může opět zajet do papežského Vatikánu pro další požehnání přímo od papeže a může si sebou vzít i „příkladně pokorného věřícího katolíka“, Kalouska. Měli by je následovat všichni papeženci klanějící se církevnímu tmářství a nemuseli by se vůbec vracet. Jistě by našim občanům nechyběli.

                 Církev káže bludy

                 o neexistujícím Bohu, který se nám v moderní době přestěhoval z nebe do vesmíru. Modlí se zbytečně, neboť ostatky papeženců nekončí v nebi, ale v zemi, daleko blíže jejich smyšlenému ďáblovi a to bez ohledu na církevní hodnostáře. Vládcem na zemi není Bůh, papež, či církev svatá, ale všemocná příroda a vesmír. Z církve se stává politická partaj, která káže církevní bludy,  vymýšlí nesmyslné zázraky, vytváří svaté hodnostáře a počítá své ovečky a zisky. Přírodu nestačili za 40 let ovládnout soudruzi a přes staletou snahu to nezvládne ani Papež se svojí římskokatolickou církví. Věřící by se místo k smyšlenému neexistujícímu Bohu měli modlit k přírodě, k vesmíru, k míru, k vzájemné pomoci a lásce v lidské společnosti.  

                Dnešní doba,

                 vzdělanost a informační společnost se nemůže propadat zpět do zastaralé doby vlády církevních bludů, smyšlených zázraků, svatých a blahořečení. Je nesmyslem jakékoliv financování církví, které tady zavedli komunisté. Rovněž je nepřijatelná snaha vlád povyšovat vliv církví a využívat spolupráci s církvemi k ovlivňování občanů a k prosazování své mocenské nadřazenosti nad občanstvem, nebo zastaralým způsobem financovat a využívat církve k řešení sociálních potřeb stále více okrádaných občanů, které papežský arcibiskup Duka považuje za lůzu.

                 Skutečným blahořešením

                 ve prospěch našich občanů by bylo uzákonění samofinancování římskokatolické církve a ostatních církví v Čechách a na Moravě svými věřícími. To se týká i politických stran, které si dělají ze státu a daňových poplatníků, svoje poplatníky úplně stejně, jako církve. Vrcholem ekonomické zvrácenosti při tzv. vyrovnání s církvemi je závazek platit po darování majetku  církvím, ještě po dobu 17 let komunistickou rentu na církevní papaláše zejména, když jim chtějí zákonně odebraný majetek dle poválečných zákonů, v rámci narovnání s církvemi z podstatné části darovat a prolomit tak restituční hranici.

                 Není pochyb,

                 že politici, kteří jsou, jako věřící vázáni k církvím, by se při hlasování o narovnání s církvemi měli zdržet hlasovaní, neboť jsou v této věci osobně zainteresováni. To bychom, ale od současných zaslepených a natvrdlých politiků a poslanců z ODS, TOP 09, či subjektu LIDEM chtěli opravdu asi příliš mnoho. Měli by se, alespoň zamyslet nad svým hlasováním, neboť žádná nezrušitelná smlouva, která poškodí Českou republiku a její občany, nemůže do budoucna v rámci politických změn znemožnit případné šetření, zda skutečně vznikla škoda a kdo osobně i jak

                                        se na způsobené škodě České republice podílel.