Školství – Nalejvárna? Cvokárna? Buzerárna?

Těchto výstižných a ponižujících názvů, by se dalo z odposlechu studující mládeže napsat mnohem víc, ale vyplývá z toho dost čitelný pohled na zastaralý, zkoprnělý a zaostávající způsob našeho vzdělávání.

                     Co se týká předškolní výchovy a nižších tříd základní škol,

                     si nemáme na co naříkat, snad až na blížící se inkluzi. Nejde o to prosazovat diskriminaci, ale jde o to, že děti z chudých, či přímo z nuzných podmínek jsou logickým problémem v oblasti hygienické, zdravotní i mentální a nelze se divit mnoha rodičům, že se jim inkluze ve školách s ohledem na výchovu jejich vlastních dětí, nezamlouvá. Jde především o to, že inkluzi musí předcházet zásadní změna v oblasti odstraňování špatných a nepřijatelných rodinných podmínek v nichž tyto děti žijí. Musíme si uvědomit, že skutečně vyspělá společnost se pozná podle toho, jak se umí postarat o svoje spoluobčany, kteří žijí na pokraji chudoby, v nezaměstnanosti, či v sociálním vyloučení. Přijatelné rodinné zázemí pro děti z těchto rodin je základním předpokladem, pro snížení odporu k inkluzi ve vzdělávání a ke všemu negativnímu, co přináší. Lze ovšem velmi pochválit skutečnost, že v některých školách se již malé děti seznamují s počítačovou technikou a že se rozšiřuje používání tabletů k vzdělávání už v tomto nízkém věku.

                      Ve vyšší třídách základních škol

                      si musíme uvědomit, že již pracujeme s dospívající mládeží, která dnes dospívá daleko dřív a je schopna vlastního uvažování a rozhodování. Mnohem více by se mělo věnovat času k utváření osobnosti žáků tak, aby žáci byli odolní vůči negativním vlivům rozšířeným v kapitalistické společnosti. Nelze jim, jako dříve mazat med kolem pusy a říkat žákům o krásné budoucnosti, jako se to dělalo za komunismu, ale je nutné připravovat žáky na zcela reálný, bezohledný a konkurenční svět, ve kterém si musí sami najít svoje místo ve společnosti. O tom, že by starší žáci měli umět plně využívat výpočetní i informační techniku a že by měli být postupně schopni naučit se látku ze záznamů na IT není pochyb. Starší žáci by rovněž měli být schopni, alespoň částečně reálně posoudit svoje vlastní schopnosti tak, aby se mohli rozhodnout spolu se svými rodiči, zda půjdou studovat, či zda by raději šli na učební obor. Absolvent základní školy by měl být schopen plynule používat alespoň jeden cizí jazyk.

                      Potřebujeme utvářet pozitivní osobnost

                      dětí již ve vyšších třídách základních škol a probouzet zájem dětí o vzdělávání a pracovní obory. Inkluze za současných sociálních podmínek zde nehraje pozitivní roli. Jistě nechceme, aby právě dospívající děti vycházející ze základních škol kašlaly na jakékoliv další vzdělávání i na společnost a věnovaly se kouření, alkoholu, drogám, sexu a totálnímu flákání. Jsou takoví, kteří se za žádnou cenu nehodlají učit, nehodlají nic studovat, ani se vyučit. Vydrží se flákat do osmnácti a ani pak nehodlají nikde pracovat, platit si zdravotní pojištění a ani je neuvidíme na Úřadě práce. Vytvářejí novodobé party flákačů, které se živí drogami, sexem a zlodějnou. Žijí z ruky do huby a kašlou na nějakou pitomou kapitalistickou společnost. Demokracie je jim dobrá pouze k jejich právu, nic nedělat. Dělají dluhy a exekutoři na ně nemohou, protože nic nemají. Sladký život budoucích bezdomovců, kteří jsou chráněni našimi zákony na ochranu dětí. Nikdo je nemůže nutit k ničemu a nedej neexistující Bože k práci, ale to už spadá do otázek mimo školství.

                       Studovat, nebo jít do učení,

                       je podstatná otázka pro budoucnost žáků. Násilné směřování žáků pomocí zkušebního síta v těchto letech, jak za komunismu bylo provádělo směřování dětí do učení je nesmysl, protože v tomto a následujícím věku dochází k podstatným změnám v přístupu žáků k učení. Společnost si musí uvědomit, že ve skutečnosti rozhodují a budou rozhodovat rodiče, kteří samozřejmě své dítě za současných hloupých omezených podmínek k dalšímu studiu, budou směřovat své dítě především k dalšímu studiu. Zkušební síto není řešením už s ohledem na soukromé střední školství. Skutečným řešením je otevření možnosti dálkového, či externího studia na veřejných středních školách v každém věku, kdy si rodiče budou moci říci, že bude lepší, když se jejich děti napřed naučí řemeslo s tím, že si budou moci kdykoliv dodělat střední studium a maturitu na veřejných školách, kdy sami uznají za vhodné. Pokud nebude záruka výhodné možnosti dodělat si dálkově, či externě střední školu a maturitu na veřejných školách, nemůže polevit přetlak zájmu o studium na středních školách a nezájem o učební obory. Problémem je soukromé školství a to i na vysokých školách, které je zaměřeno především na podnikatelské zisky, bez ohledu na další uplatnění studentů.

                       Výuka na učňovských školách

                       by se měla dostat na potřebnou kvalitativní úroveň, zejména se zaměřením na komplexní výuku, aby učeň černého řemesla se naučil rovněž potřebné příbuzné řemeslné činnosti, zejména elektrické, plynové, či odporové sváření, nebo v oboru obrábění kovů znal dostatečně obrábění na většině strojních zařízeních i těch, řízených pomocí výpočetní techniky, či v oboru automechanik měl schopnosti bez problému opravovat i auta jiných značek, apod. Zkrátka potřebujeme všestranné řemeslníky, které třeba v oboru zedník budou znát a umět veškeré příbuzné činnosti. Absolvent učebního oboru by měl být ve své odbornosti v podstatě téměř kvalifikační úrovni středoškoláka a měl by ve své odbornosti ovládat cizí jazyk, který se začal učil používat na základní škole tak, aby byl schopen pracovat bez problémů i v zahraničí.

                       Studium na středních školách

                       by se mělo odehrávat z větší části s využitím výkladových záznamů na IT a ve školách by mělo docházet především ke konzultacím v rámci probírané látky, k tréningu cizích jazyků a k ověření získaných vědomostí. Mnohem více času by se mohlo věnovat pohybové a sportovní činnosti. Učitelé na středních školách by se měli věnovat především postupnému zlepšování a doplňování svých výkladových záznamů IT, zejména s ohledem na skutečnost, že jde v podstatě o ročně opakované předměty, vývoji v daném oboru, popřípadě spolupráci s podnikateli v daném oboru. O tom, že kvalitní vyšší střední školy mohly být schopny poskytovat vzdělání na úrovni titulu Bc. není pochyb, ale to už je mimo zaběhlý současný systém. Absolvent střední školy by měl být schopen bez problému používat plynule, alespoň dva cizí jazyky.

                       Studium na vysokých školách

                       potřebuje radikální a totální změnu. Veškeré výkladové podklady pro studenty by měly být na záznamech IT. Posluchárny by měly být používány výhradně ke konzultacím, či k mimořádným přednáškám v daném oboru. Profesoři by měli pracovat především na neustálém zlepšování a doplňování výkladových podkladů IT pro studenty, čerpání nejnovějších poznatků na základě mezinárodních kontaktů a zejména vývoji a výzkumu v jejich oboru, či řešení státních a firemních potřeb a vývojových zakázek s daleko vyšším využitím pro praxi studentů. Praxe by se zabírat podstatnou část studia. Dálkové a externí studium s povinnou praxí na veřejných a státních školách by mělo být běžně dosažitelné. Není účelem, aby studenti seděli v posluchárnách, když se mohou učit ze záznamů z přednášek na IT kdykoliv se jim to hodí, ale účelem je především převádět poznatky z IT do praktických řešení v rámci praxe a čerpání poznatků v rámci odborných konzultací.

                       Humanitní obory a obory,

                       které nevyžadují náročnou a nákladnou praxi, by měly být zcela a plně převedeny na výhradní formu veřejného dálkového a externího studia pomocí výkladových záznamů na IT ve formě studia řízeného profesorským konzultačním způsobem a měly by být přístupné komukoliv a v každém věku. Nedělejme ze studentů školáčky, kteří musí sedět ve škole, aby získali body.

                       Hodnocení učitelů středních a vysokých škol, profesorů, či docentů,

                       by mělo brát podstatný ohled na kvalitu a srozumitelnost jejich odborných výkladových podkladů umístěných na IT pro studenty. Semestrální zpracování výkladových podkladů na IT by mělo směřovat k uplatnění klasických i nejnovějších poznatků v oboru i na mezinárodní úrovni, popřípadě by mělo být doplněno o záznamy přednášek mezinárodních odborníků v daném oboru. Absolventi vysokých škol by měli být schopni řešit pracovní a výzkumné úkoly na vysoké úrovni zejména z hlediska analýzy vhodného řešení a schopnosti využívat potřebné informační, odborné, popř. technické zdroje.

                       Nelze akceptovat zvyk,

                       kdy se používají stále dokolečka stejné výkladové prostředky bez jakýchkoliv inovací, kdy studenti zůstávají několik let na stejné základní úrovni, přičemž jim nové vědecké a inovační poznatky unikají. Především všestranná a odborně vedená praxe ve vývoji a v uplatnění nových vědeckých trendů, ve spolupráci s firmami i státními zakázkami by měla přinést skutečné výsledky a rozvoj ve vzdělávání tak, aby z vysokých škol odcházeli odborníci, kteří budou schopni přinášet nové poznatky do firem a do společnosti tak, aby nemuseli po absolvování studia na vysoké škole, hledat zaměstnání v jiných oborech, či v podřadné práci na úrovni středního vzdělání. Ostatní obory by si měly brát vzor z úspěšného vzdělávání na našich lékařských fakultách, kdy se o jejich absolventy perou i zahraniční společnosti. Nejdůležitějším posláním na učňovském, středním a vysokém školství je vzdělávat tak, aby absolvent jakéhokoliv oboru na jakékoliv úrovni, byl schopen na úrovni svého vzdělání bez problému získat práci v daném oboru, popřípadě byl schopen si otevřít

                                         vlastní podnikatelskou živnost, či firmu.