ČSSD – sešup do opozice

Mimořádně schopný premiér Sobotka dělal co mohl, aby zavděčil státní i veřejné zaměstnance zvyšováním jejich platů, leč jeho předpoklad v odpovídající vděčnosti, navýšením volebních výsledků ČSSD v Krajských volbách vůbec nevyšel.

Problém nebyl ve slovech, či snaze premiéra Sobotky,

ale v tom, jakým způsobem ČSSD prosazuje sliby svým voličům a v opakující se, naprosté neschopnosti poradního týmu premiéra.

Když pomineme nesplnění slibu

na změnu zákona o Církevních restitucích, či alespoň vytvoření zákona, který by vymezil možnost zacházení s církevním majetkem, tak snad nejhorším byl zákon o majetkových přiznáních, který s konečnou platností udělal černou čáru, za nezdaněnými zisky po roce 1989 i když president požadoval zpětnou platnost, co nejdelší a ještě k tomu se zákon bude týkat pouze vybraných občanů. Účel, zákona, který měl navýšit státní rozpočet o zdanění černých příjmů za rozkrádání z devadesátých let se tedy vůbec nezdařil a možná by bylo dobré se ptát, kteří funkcionáři ČSSD na tom měli zájem.

Nelze ani přehlédnout pohrdání

s doporučením presidenta na zavedení povinné účasti ve volbách, což by zcela jistě přineslo ČSSD více hlasů, než pravici, či naivní prosazování nového protikuřáckého zákona i když původní zákon vyhovoval, což zase zcela logicky sníží voličský úspěch ČSSD o naštvané kuřáky. Když ještě k tomu připočteme ČSSD podporovaný zákon o EET, který nahrazuje ČSSD požadované registrační pokladny, tak ten propad voličské přízně může být ještě vyšší.

Vážným průšvihem

je nepřijetí zákona o Obecném referendu přesto, že ho Dienstbier změnil tak, že by referendum bylo nezávazné a ještě k tomu by jeho platnost byla omezena vysokými požadavky na prosazení referenda i omezena vysokými požadavky na kvora pro jeho platnost. Pokud bude ČSSD v opozici chtít zabránit přijetí některého zákona, tak jí nakonec to referendum občanů, pokud ho ještě prosadí, bude v současném návrhu úplně k ničemu.

Podstatná je rovněž ochota k přijetí

tisíců imigrantů i bez kvót a neschopnost prosazení dohody v rámci V 4, která by požadovala potřebné změny základních smluv EU tak, aby EU se nemohla vměšovat do vnitřních záležitostí jednotlivých států EU a musela akceptovat pozice vlád jednotlivých států EU v zásadních otázkách. Tedy posílení pozice Evropské rady v EU. Je nesporné, že odmítavé stanovisko presidenta k přijímání imigrantů, s tím, že se jim má pomáhat u nich doma, má naopak zásadní podporu většiny občanů.

Konečný sešup do opozice

si ČSSD vystavuje úplně sama prosazování zákona Lex-Babiš i dalšími útoky na představitele ANO. O tom, že při této taktice bude pro ČSSD po volbách prakticky vyloučené s předpokládaným vítězným ANO uzavřít koalici, je každému pochopitelné. Vítězné pravicové ANO, po problémech s ČSSD, dá zcela jistě přednost pravici, kam patří především ODS, KDU-ČSL a možná ještě REALISTÉ, Svobodní, či SPD Tomia Okamury a další, pokud se do sněmovny dostanou.

ČSSD, jako liberální levice,

která je v podstatě středová liberální politická strana s levicovým populistickým přístupem nezbude, než šilhat nalevo směrem ke komunistické levici která, ale s ohledem na klesající voličskou podporu, nebude moci ČSSD stejně pomoci. Tedy mimořádně schopnému premiérovi Sobotkovi z ČSSD nakonec taky nezbude,

než následovat svého předchůdce Jiřího Paroubka a rezignovat.