Legrácky v České kotlině, aneb co je jinak, než nám tvrdí

Začneme nevinně s ohlupování našich dětí a lidí firmou “Dáme jídlo.” Ve skutečnosti firma nic nedá, pouze to jídlo přiveze a to asi nikoliv zadarmo.  

Přitom se děti ve škole učí, 

že pokud dají někomu něco, tak to dávají zadarmo. Pokud za to chtějí peníze, tak to prodávají a pokud to chtějí někomu předat, tak mu to doručí. Čeština je krásný a bohatý jazyk, ale překrucovat význam slov není vhodné. Nic proti té firmě, ale ten svůj název by si mohla upravit. 

Hlavní legráckou byly dvě manifestace 

na Václavském náměstí. Ta první tvrdě kritizovala politiku vlády a požadovala demisi vlády a ta druhá slibovala vládě, že tu politiku pod vedením této vlády zvládne. Na tu první přišli mluvčí a lidé všech názorů a na tu druhou především členové a voliči Pětikoalice z celé republiky. O tom, že tu energetickou krizi vládní politici zvládnou není pochyb, zejména, když si přidali ke svým přemrštěným platům další tisíce. O jejich dobrém srdci svědčí skutečnost, že nyní také maminkám zvýšili rodičovský příspěvek o 200 -, Kč, což dnes nestačí ani na denní nákup v obchodě.

Za humornou lze považovat i energetickou politiku vlády

od počátku tohoto roku. Navzdory požadavkům opozice vláda odmítala zastropování cen energií a když to nakonec udělala, tak špatně. Místo toho, aby zastropovala energie u výrobců a dovozců, tak to udělala u dodavatelů a ještě k tomu je stanovila na úkor občanů příliš vysoko. Čertík by se jistě zajímal o to, čí zájmy vláda hájila. Nebylo to náhodou ve prospěch dodavatelů, které samozřejmě budou prodávat energie za co nejvyšší zastropované ceny a přitom lze předpokládat, že se jich odvody z navýšených příjmů vůbec netýkají. Z cen energií je takový binec, že občané dodnes nevědí, co budou platit za listopad a prosinec, ani kolik budou platit za energie příští rok.

Z toho špatného zastropování cen energií 

vyplývá nezkrocené neustálé zvyšování cen potravin od jejich výrobců a prodejců i s tím, že vláda ve své lásce ke svým občanům, nebyla dosud ochotna ani snížit DPH na potraviny, kterou máme nejvyšší v EU. Občané Německa mají nižší ceny energií a cca třikrát větší platy a důchody i stejné a někdy levnější ceny potravin. Ta legrace je v tom, že přitom představitelé této vlády stále něco melou o solidaritě v rámci EU.

Nejde jen o neschopnost naší vlády,

ale i o neschopnost EU, EP i EK. Německo dotuje svoje občany a zejména firmy bez ohledu na předpisy EU, které to ostatním státům zakazují. Německo si dělalo a dělá co chce. Jako předsednická země EU by naše vláda měla odmítnou předpisy EU, které omezují jednotlivé státy a navrhnout, že rozhodnutí, nařízení, či usnesení EU, EP i EK nejsou zavazující, pouze doporučující. Toto řešení je mnohem vhodnější, než aby si státy dělaly co chtějí, bez ohledu na předpisy EU. Tento návrh není žádná legrácka a jistě by získal podporu i jiných států EU,

protože by vrátil práva rozhodování i odpovědnost na úroveň členských zemí EU.