Nevměšujme se do vnitřních záležitostí jiných států EU

Nemáme k tomu oprávněni. Poláci, Maďaři i Slováci mají právo ve své zemi si dělat to, co považují za správné. Polsko je včele východních zemí EU a nepostihlo ho tunelování, privatizace, či rozkrádání, v takové míře, jako Česko.

                Polsko žádnou Internacionální pomoc od EU nepotřebuje.

                Nejsme v roce 1968 a máme vlastní zkušenosti. Pokud se Poláci rozhodli omezit pravomoci Ústavního soudu, vyměnit jeho osazenstvo, či ho zrušit, je to jenom jejich věc a je to plně v jejich kompetenci. Evropská komise se nemůže chovat, jako Moskva a rozhodovat o vnitřních záležitostech jednotlivých států EU a ještě k tomu vyhrožovat sankcemi. Pokud se Poláci rozhodli změnit strukturu a řízení své mediální scény, je to opět pouze záležitostí Polska. Jakákoliv kritika nesmí přerůst v nátlak na kterýkoliv stát EU. Spíše se můžeme zabývat úrovní a propagandistickou, či cenzurní manipulací naší vlastní mediální scény.

                 Samozřejmě se to týká i vojenských jednotek EU Frontex.

                 Představa, že tyto ozbrojené jednotky budou moci vstupovat na území jednotlivých států bez souhlasu jejich vlád je zcela nepřijatelná a až příliš to připomíná snahu o Internacionální pomoc, či okupační podřízení států EU, centrále v Bruselu. Vojenské jednotky Frontex mohou zasahovat pouze na hranicích států EU, které s tím budou souhlasit a působit v těchto státech pouze v dohodnutém rozsahu s vládami těchto států. Po našich zkušenostech s neoprávněným vstupem vojenských jednotek Varšavské smlouvy na naše území, tedy s okupací Československa, by jsme v této věci měli mít zásadní postoj. Ústupky ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka v dané věci nejsou přijatelné. Přitom není pochyb, že hraniční státy EU postižené uprchlickou krizí, pomoc vojenských jednotek EU Frontex v současné době na svých hranicích uvítají.

                   Evropská agentura Frontex

                   na ochranu vnějších hranic EU, ale nesmí přerůst ve vojenský pakt EU, který by mohl v budoucnosti volně vstupovat na území jednotlivých států EU a ovlivňovat vnitřní vývoj v těchto státech tak, jak by si možná v budoucnosti představovala komise EU. Sovětský svaz v roce 1968, mimo zásahu do politického vývoje na naší politické scéně, také především chránil hranici Železné opony Varšavské smlouvy na západní hranici Československa a to i s tolerancí USA. Představa jednotného Federálního státu EU není a nemůže být v současné době vůbec aktuální. Lidé si jazykově nerozumí a zájmy jednotlivých států i národu jsou jiné, spíše konkurenční. Rovněž životní úroveň v jednotlivých státech vykazuje nepřijatelné rozdíly pro vznik Federálního státu EU.

                  To, že současná uprchlická krize

                  souvisí s politickým a vojenským zasahováním států NATO na Středním východě a v Africe je nepochybné. Škody způsobené vojenskými agresemi a podporovanými převraty, překračují lidské představy. Rozbité obce, zříceniny místo měst a zejména nespočet lidských obětí. Rodiště teroristů a nenávisti vůči Evropanům i Američanům, podporované místním převážně Muslimským náboženstvím. Ty škody budeme muset nahradit. Evropa i Amerika. Jinak se uprchlíků, teroristů a nenávisti nezbavíme. Členské státy NATO by si měly uvědomit, že nemohou používat politickou a vojenskou sílu proti jiným státům, kdy a kde chtějí.

                   Podporujme spolupráci států v rámci EU i V 4,

                   ale nevměšujme se do jejich vlastní vnitřní politiky. Uplatňujme v rámci NATO výhradně obrannou politiku. Pomáhejme chránit práva jednotlivých států na svobodné i nezávislé rozhodování a vlastní rozvoj své země.

                                           Je to i v zájmu České republiky.